Divoká Milada není zoologickou zahradou, ale projektem, kdy se velcí kopytníci starají o krajinu a díky své činnosti do ní vrací život. Dělají to navíc přirozeně, kvalitně, udržitelně a téměř zadarmo. Velcí kopytníci tak každoročně ušetří značné sumy za péči o krajinu, které budou k dispozici pro péči o nepasené části Divoké Milady, rozvoj lokality či platy personálu. O přesun zvířat ze Zoo nejde už z toho důvodu, že ústecká zoo nechová cílové druhy, jež by měly žít na Divoké Miladě - výjimkou jsou čtyři koně Převalského a několik velbloudů dvouhrbých.

Přístup k jezeru bude zachován na severním, východním a severní části západního břehu bez omezení jako dosud. Přístup na jižní břeh a snad jižní část západního bude podřízen a regulován s ohledem na přítomnost velkých zvířat, hnízdění a zimování ptáků. V zimě bude volně přístupná i velká část jižního břehu, jelikož velcí kopytníci budou v zimě v části Českého pravěku za Tuchomyšlským okruhem. Oproti Vizi Milada (Mandaworks 2022) plánujeme zachování silnice podél jižního břehu, což umožní mimo jiné popuární pozorování zimujícího vodního ptactva, na které se k Miladě sjíždějí zájemci z celého Česka i okolních zemí.

Ano, pěší a cyklistický okruh kolem bude jezera zachován, jen v některých úsecích s ohledem na funkčnost krajiny mírně přetrasován. Obecně se počítá s rozšířením návštěvnických okruhů a jejich rozrůzněním. Stávající cestní síť byla zbudována primárně jako obslužné/technické komunikace v rámci rekultivačních prací, nikoliv jako návštěvnické trasy, a s jejich optimalizací se muselo počítat. Například podél Tuchomyšlského okruhu, kde dnes dochází ke střetům pěších, cyklistů a in-line bruslařů, je v plánu vybudovat samostatnou pěší trasu, takže chodci a rychlí uživatelé asfaltu se nebudou vzájemně omezovat ani ohrožovat.   

Ano, prostupnost krajiny bude zachována pro veškerou volně žijící zvěř. Ohrazení největší pastevní plochy, Českého pravěku, zajistí elektrický ohradník, který je volně průchodný pro všechny druhy volně žijící žijících živočichů všech velikostí. Stávající biokoridory jsou v lokalitě vymezeny spíše formálně než na základě skutečného pohybu zvěře. Počítá se proto s revizí a zprůchodnění biokoridorů na základě terénního monitoringu a skutečného pohybu zvěře.

Přítomni budou zejména původní středoevropští kopytníci, kteří jsou odzkoušeni v tuzemských pastevních rezervacích jako klíčové druhy, jež svou činností zvyšují pestrost biotopů a druhové bohatství rostlin, živočichů a jiných skupin organizmů. Hlavní pastevní plocha Český pravěk bude osídlena zubrem evropským, praturem (plemeno Tauros) a posledním žijícím zástupcem divokých koní, koněm Převalského. Spolu s nimi bude lokalitu nadále obývat i stávající volně žijící fauna jako srny, prasata, zajíci apod. Bude-li možné vybudovat v jižní části Divoké Milady kryté zázemí pro teplomilnější zvířata, počítá se s plochou Obři Asie, kde by hlavními druhy byl slon indický, nosorožec indický a gaur, největší žijící tur světa. Pokud to možné nebude, bude plocha součástí Českého pravěku. Severně od jezera v rámci Malebného Česka připravujeme malé zoologické překvapení Asijské pláně, kde by mohl žít velbloud dvouhrbý, jak, gazela džejran a osel asijský.

Nikoliv, pouze s rybami, žábami a další vodní faunou jako dosud. Na Miladě nebudou žádné druhy zvířat, která vyhledávají koupání nebo kterým bude umožněno koupání. Zvířata Českého pravěku, která budou mít k jezeru přístup vyhledávají vodu k pití a pastvě v okrajích rákosin, nikoliv ke koupání.

Projekt počítá s financováním primárně ze zdrojů Operačního programu pro spravedlivou transformaci (OP ST) v rámci pomoci regionům postižených těžbou.

Podobně jako dosud. Kvalita vody bude pravidelně monitorována a kvalitě vody budou podřizovány veškeré aktivity v okolí jezera i na jezeře. Budou zachovány monitorovací stanice a provozní řád jezera, jak jsou definovány státním podnikem DIAMO. Monitoring a management rybí osádky jezera, jejíž druhové složení je pro kvalitu vody zásadní, bude tak jako dosud zajišťovat expertní tým hydrobiologů z Biologického centra AV ČR pod vedením Jiřího Peterky. V plánu je odstranění či alespoň omezení zbývajících zdrojů znečištění v bezprostředním okolí Milady, např. zalučnění alespoň svažité části pole jižně od Zalužanského rybníka.

Riziko přenosu infekčních onemocnění mezi zvířaty Divoké Milady a lidmi není o nic vyšší, než na jakékoliv jiné pastvině. Zvířata budou pod trvalým veterinárním a zoologickým dozorem.

Jde o transformační projekt, který má za cíl přispět k přechodu regionu od těžebního průmyslu k jiným ekonomickým aktivitám. Obecným cílem je zkvalitnění života místních obyvatel, rozvoj služeb a turismu v regionu. V plánu je rozšíření pláží, doplnění koupacích mol, odpočívadel, grilovacích míst a další návštěvnické infrastruktury. Divoká Milada by se měla stát regionálně významnou turistickou destinací, která umožní smysluplně strávený vícedenní pobyt a poslouží jako výchozí bod k objevování širšího regionu, který přes své krásy zůstává u nás i v zahraničí nedoceněn. To bychom rádi pomohli změnit. Jako kdekoliv jinde v okolí návštěvnicky atraktivních lokalit předpokládáme i v obcích kolem Divoké Milady rozvoj navazujících služeb všeho druhu, např. ubytování, gastro, prodejny, půjčovny sportovního vybavení, průvodci apod. Pro místní obce tak Divoká Milada představuje velkou, a hlavně celoroční ekonomickou příležitost. Právě celoroční atraktivita Divokou Miladu výrazně odlišuje od jiných typů využití bývalých hnědouhelných dolů, které jsou vesměs založeny na sezonním návštěvnickém vyžití, které je ekonomicky přínosné jen několik měsíců v roce (koupání, jezdectví, závodní okruhy apod.). V neposlední řadě je Divoká Milada jednou z mála možností, jak území kolem jezera dlouhodobě ochránit před tvrdými developerskými zásahy, plíživou privatizací a postupným rozkladem stávajících krajinných a užitných hodnot lokality i po vypršení desetileté ochranné lhůty po předání novým majitelům pozemků, ať jimi bude kdokoliv.

Ve světě je podobně koncipovaných parků s velkými zvířaty řada, vesměs jsou velmi úspěšné. V Evropě jich je vzhledem k nedostatku dostatečně velkých pozemků málo, např. Eriksberg ve Švédsku, Monts d’Azur Biological Reserve ve Francii, či safaripark Cabárceno ve Španělsku. Žádné z uvedených zařízení však nedisponuje tolika výhodami jako Milada. Jejich nabídka aktivit je však vesměs užší (např. safari bez koupání), nebo se nacházejí v odloučených a hůře dostupných lokalitách, mají malou spádovou oblast apod. Více k tématu viz blog.

Když dva dělají totéž, není to totéž. O pastvě to platí dvojnásob. Na rozdíl od divokých potřebují domácí zvířata chovatelskou péči. Platí to i pro jinak odolná plemena, jako skotský náhorní skot, hucul atd. Domácí zvířata například potřebují intenzivní zimní přikrmování kvalitním krmivem, protože nejsou schopna efektivně trávit hrubou rostlinnou biomasu, kterou navíc většinou odmítají. Znamená to nejen zvýšené náklady za krmení, dopravu a práci, ale také nedostatečnou péči o krajinu, kterou je nutné s náklady navíc řešit technickými zásahy. Další chovatelský servis spojený s domácími zvířaty zahrnuje např. péči o kopyta/paznehty a v neposlední řadě reprodukční asistenci. Divoká zvířata naopak zvládají péči o krajinu samostatně, jelikož nejsou vybíravá a neztratila schopnost uživit se nutričně chudší stravou, nepotřebují ani péči o kopyta, a reprodukci zvládají rovněž bez pomoci člověka. Péče o krajinu divokými zvířaty je oproti domácím nejen přirozenější, výrazně levnější a hlavně efektivnější, jelikož ochotně konzumují i hrubou mrtvou vegetaci. Divoká zvířata navíc poskytují i přidané hodnoty, jako například návštěvnickou atraktivitu a jsou významným příspěvkem k ochraně ohrožených druhů, např. zubra evropského.